Kartágo a provincie Afrika
Město bylo postaveno znovu jako město římské, ale přesto si původní obyvatelé zachovali svůj jazyk a některé zvyky. Podobně jako dříve Alexandrie, stalo se později také Kartágo velmi důležitým křesťanským centrem před příchodem islámu z Arábie.
Kyrenaika, ležící 800 km od Alexandrie, se stala římskou provincií v roce 74 př.n.l. spolu s ostrovem Krétou. Dříve, v dobách Ptolemaia I., byla územím, které patřilo Řekům. Nejdůležitějším městem Kyrenaiky byla Kyréné. Na západ od ní ležela jiná velká římská provincie, Numídie, země kočovných nomádů.
Kartágo
založili féničtí kupci a ve 3. století př.n.l. již byli Kartagiňané natolik mocní, že mohli bojovat proti římské nadvládě.
Po třech punských válkách na souši i na moři byli nakonec Kartagiňané roku 146 př.n.l. poraženi( první válka trvala v letech 246 – 241 př.n.l., druhá v letech 221 – 183 př.n.l. a třetí v letech 218 – 146 př.n.l.). Římané Kartágo vyplenili a pobořili a přeměnili na svou provincii, kterou nazvali Afrika.
Jeden
z jeho vojenských velitelů, Ptolemaios, se prohlásil králem Egypta. Právě po něm se všichni další egyptští králové nazývali Ptolemaiovci.
Království Ptolemaia z vydrželo nejdéle ze všech následujících říší. Ve 2. století př.n.l. se o Egypt zajímali také Římané, kteří rozšířili svou moc postupně na celé středomoří. V roce 51 př.n.l. sourozenci Ptolemaios XIII. a mnohem slavnější Kleopatra VII. vládli Egyptu společně, kolem roku 30 př.n.l. však císař Augustus učinil z Egypta římskou provincii.
Rekové a Rímané v severní Africe
Egypt pod nadvládou Řeků a Římanů
Řekové jíž od dávných dob s Egyptem obchodovali a ve 4. století př.n.l. si makedonský král Alexandr Veliký Egypt podrobil. Roku 331 př. n. l. založil Alexandrii, která se stala velkým a významným střediskem řecké kultury a řeckého vlivu.
Po smrti Alexandra byla jeho říše rozdělena.
Podél pobřeží
východní Afriky se po mnoho století usazovali arabští kupci. Zbohatli tradičním obchodem s Asií přes Indický oceán, založili řadu městských států nebo království a také ovládli místní obyvatelstvo.
Středozemní moře je téměř mořem vnitrozemským. Po tisíce let zde probíhalo mnoho námořních cest. Nepřekvapí proto, že Iidé, kteří žili na jeho severním, východním a západním pobřeží - Římané, Řekové a Féničané - se začali zajímat o země na jeho jihu.
Stehování, obchod a mestské státy
Vznik řady království ve střední Africe je spojen se stěhováním domorodého obyvatelstva, mluvícího bantuskými jazyky, do úrodnějších oblastí okolo Konga. Zde zaváděli pěstování nových plodin, kterým vyhovovalo místní podnebí (banány, jamy, proso). To vše vedlo k rychlému růstu počtu obyvatel v lesích Konga. Konžské království a království Ngola byly mocnými protivníky Portugalců, kteří sem přišli koncem 15. století.
V místech čilého obchodu
místní vůdci organizovali vybírání poplatků a daní, takže postupně bohatli a získávali moc a pak se často stali králi. V západní Africe, kde bylo zlato se konaly velké trhy, kam putovali kupci přes Saharu a Egypt s kovy, solí, látkami a slonovinou. Jorubové a Igbové, proslulí barvením látek a výrobou koženého a kovového zboží, založili také několik malých království. Ghana a později Mali, Songhai a Kánem-Bornu byla podle muslimských cestovatelů a spisovatelů, mocná a dobře organizovaná království. Islám, muslimské náboženství, se stal hlavním náboženstvím ve vládnoucích rodech všech těchto říší.
Dávná království Egypta a Afriky
Prvním z těchto států byl starověký Egypt, kde se rozvinula civilizace již před 4500 lety. Dále na jih podél Nilu vzniklo kolem roku 700 př.n.l. další království, Kúš, které se později rozrůstalo kolem města Meroe.
Některá stará království vznikla spojením místních rodů proti neafrickým kmenům, které se je pokoušely podrobit. Když založili féničtí kupci z oblasti dnešní Sýrie v severní Africe město Kartágo, zformovala se proti nim uskupení v Numídii ( Alžírsku) a v Mauretánii (Maroku). Později začali do severní Afriky pronikat z východu Arabové. Království zde zakládali oni, a také místní obyvatelé, kteří se tím bránili vojskům muslimů.
Již od nejstarších dob se lidé sdružovali, aby si snadněji opatřovali potravu, oděvy, přístřeší, zajistili obranu i uspokojování všech ostatních potřeb. Nejmenší jednotkou byla rodina - rodiče a děti. Několik navzájem příbuzných rodin tvořilo rod nebo kmen. Lidé v některých částech Afriky již nevytvářeli žádnou jinou organizaci než kmenovou. Tu uplatňují ve svých vesnicích např. Kikujové v Keni nebo Igbové v Nigérii. Náčelníky nebo soudci zde jsou stařešinové. Lidé se však spojovali do větších "států" se silnou ústřední vedoucí osobností, jako je náčelník nebo král.
Nebyl to však úplně první předchůdce člověka. Lidské bytosti a lidoopi (gibboni, šimpanzi, gorily, orangutani) mají totiž společného předka. Před několika milióny let se příslušníci zoologického druhu, podobného lidoopům, vyvíjeli dvěma rozdílnými způsoby. Při prvním z nich tito tvorové používali stále k chůzi všechny čtyři končetiny, při druhém způsobu stáli vztyčeni na dvou nohách, takže dvě volné horní končetiny mohli používat k nošení a posléze k zacházení s nástroji.
Lidé se vyvinuli z druhé skupiny. Lebky dvounohých, lidoopů podobných živočichům Australopithecus africanus, byly nalezeny v východní a jižní Africe. Z tohoto kmene pocházel Homo habilis, první výrobce nástrojů , předchůdce člověka vzpřímenéh Homo erectus a člověka moudrého ( dnešní doby ) Homo sapiens.
O nové poznatky se zasloužil především profesor Louis S. B. Leakey se svou manželkou Mary a synem Richardem, kteří v oblasti východoafrických jezer mnoho let hledali kostry pradávných lidí. Na jednom z ostrovů Viktoriina jezera učinili senzační objev. Našli tam tělesné pozůstatky prokazatelně nejstaršího předchůdce člověka.
Tento tvor byl vzpřímené chůze a mohl vydávat nejen skřeky, ale i první učleněné zvuky, počátky řeči. Jinak byl velmi primitivní a bližší lidoopům než člověku.
Zdá se,
že Afrika je kolébkou pračlověka. Ještě před několika málo desetiletími se kolébka lidstva hledala v Asii, objevy nedávných let však prokázaly, že nejstarší známí předchůdci lidstva žili ve východní Africe. To vedlo k přijetí 150 let starého tvrzení Charlese Darwina, že Afrika byla zřejmě domovem prvních lidských bytostí. Nejznámějším nalezištěm je rokle Olduvai v severní Tanzanii. Na základě nálezů fosilií z tohoto i jiných míst se rozvíjí příběh o vývoji člověka, který se odehrával před jedním až pěti milióny let.
Před 6000 lety
začalo velké stěhování kočovných Hamitů (předchůdců Egypťanů a Berberů) přes Suezskou šíji a přes úžinu Báb al-Mandab. Toto stěhování trvalo několik tisíciletí, až do nové doby. V Egyptě se ještě více rozvinula výroba, šířilo se pěstování pšenice a prosa, lidé začali chovat dlouhorohý hovězí dobytek, osly a ovce a budovali obdivuhodné zavodňovací soustavy. V dalších tisíciletích bylo už nilské údolí hustě osídleno a začaly se stavět největší stavby světa, pyramidy.
Před pěti až třemi tisíci lety, v době velkého stěhování nejrůznějších kmenů, poznali pěstování kulturních rostlin a chov domácích zvířat i obyvatelé odlehlých končin Afriky, rozvíjela se lidová kultura a byl položen základ dnešních afrických kmenů a národů.
Teprve před 10 tisíci lety začali lidé v Africe ochočovat zvířata, pěstovat kulturní rostliny a zakládat vesnice. Tehdy žili předchůdci dnešních Křováků, Boskopodi, rozptýleně na jih od Velkých afrických , jezer. Sahara byla tehdy ještě úrodná a poměrně zalidněná, v Egyptě začali lidé (před 8000 lety) drtit obilí.
Afrika je od Evropy oddělena středozemním mořem,
v jehož oblasti byla porušena zemská takže se něm nalézá řada vyhaslých i činných sopek. Afrika byla kdysi spojena s Jižní Amerikou, Indií a Austrálií v jediný a velký pevninský celek, pojmenovaný Gondwana. V geologickém období mezozoiku, to je asi před 120-220 milióny let, se Gondwana rozdělila a jednotlivé její části se od sebe začaly jako kry vzdalovat. Ze střední části někdejší Gondwany vznikla dnešní Afrika. Řeky tekoucí z vnitrozemí vytvářejí divoké slapy, peřeje i vodopády, které bránily cestovatelům pronikat podél řek do nitra pevniny. Právě proto byla Afrika, ležící tak blízko Evropy, podrobněji poznána teprve v 19. století, tedy v době, kdy už byly prozkoumány i kontinenty vzdálenější. Uvnitř světadílu však mají řeky spád velmi mírný, tečou zvolna a široce krajinou víceméně rovinatou. Vytvořily se zde tři velké pánve: Čadská, Konžská a Kalahari, a postupně se vyplnily říčními a větrnými nánosy.
Afrika
Kft
Em D Em D Em D Em D Em D Em D
Em D Em D Em D Em D
1. Ha meguntam, ho gy mindig itt legyek,
Em D Em D Em D Em D
Majd utazgatok, m ert utazni élv ezet.
Em D Em D Em D Em D
De szóba se jöhe t Skandináv ia,
C D
Csak a jó meleg Afrik a,
C D Em D Em D
Ott fülledt az eroti ka, hahaha!
2. Kibérelek egy jó nagy puputevét,
Bejárom Kenyát és Zimbabwét.
Minden feketének fizetek egy feketét,
Tömény romantika,
Imádlak Afrika, hahaha!
G C G C G
R. P árduc, oroszl án, gorilla, ma kákó,
C G C G
Bambusznád, maj omkenyérfa, kókuszdió!
C G D Em D Em D Em D
Szavannák, fe kete nők, óóó Afri ka!
3. A lányokat majd a bozótba csábítom,
Egy négercsókért mindenem odaadom.
Utólag úgyis az egészet letagadom,
Ha kérdezitek idehaza:
?Na, milyen volt Afrika?? ? hahaha!
R., R
how speak in africa
Poes / Doos - Pussy
Fok jou - Fuck you
Jy pis my af - You're pissing me off
Hoer - Whore
Slet - Slut
Kak - Shit
Poephol - Asshole
Dom Doos - Dump Pussy
Gaan fok jouself - Go fuck yourself
Tief - Bitch
African Peanut Soup
Total carbs: 57 g
1 T. vegetable oil
1 whole garlic clove, chopped
1/3 cup tomato paste
2/3 cup creamy peanut butter
1/8 tsp. cayenne
4 cups chicken or vegetable broth
In a saucepan heat oil over moderate heat until hot but not
smoking and cook garlic, stirring, until golden, about 1
minute. Add tomato paste, peanut butter, cayenne, and 1/4
cup broth and stir until smooth. Stir in remaining 3 3/4
cups broth and simmer, covered, stirring occasionally, 10
minutes. Simmer soup, uncovered, 10 minutes, or until oil
floats to the surface, and skim oil.
O halde düne göre hızınızı arttırmanız gerekmektedir. Yok eğer ceylansanız ve henüz aslana yem olmamışsanız, hızınızı düne göre
mutlaka arttırmalısınız. Çünkü sıra size gelmiş olabilir.
Yani... Hayat koşusunda devam edebilmenin tek koşulu var... Dünden daha hızlı olabilmek... Bakın bakalım şimdi kendi kendinize...
Ondan, şundan, bundan değil 'dünden' hızlı mısınız?
İster aslan olun, ister ceylan olun hiç önemi yok. Yeter ki güneş doğduğunda koşuyor olmanız gerektiğini, hem de bir önceki
günden daha hızlı koşuyor olmanız gerektiğini bilin.
'Yaşam' adlı koşuyu ne kadar güzel anlatmış afrika atasözü, bir önceki günden daha hızlı koşmak gerekmektedir. Çünkü eğer
aslansanız ve en yavaş koşan ceylanı bir önceki gün yakalamışsanız ve bugün bir ceylan yakalamak niyetindeyseniz, artık
bilmelisiniz ki en yavaş ceylan sizden daha hızlıdır.
BİR AFRİKA ATASÖZÜ
Sabah bir ceylan uyanır afrika'da, kafasında tek bir düşünce vardır; en hızlı koşan aslandan daha hızlı koşabilmek. Yoksa aslana
yem olacaktır.
Her sabah bir aslan uyanır afrika'da, kafasında tek bir düşünce vardır; en yavaş koşan ceylandan daha hızlı koşabilmek. Yoksa
açlıktan ölecektir.
Nesourodou oblast východní Afriky
vytvářejí země v prostoru horního a středního nilského povodí, Etiopie, Somálského poloostrova i jezerních plošin a příkopových propadlin Keni, Ugandy a Tanzanie. Její severní část je obydlena hamitsko-semitskými národy. Největší množství zemí od Senegalu, Gambie, Guineje, Mali až po Čad, Nigérii a Zair v Koňské pánvi zahrnujeme do oblasti západní a střední Afriky. Většina z nich se rozkláda v tropickém vlhkém území při pobřeží Guinelského zálivu, ale náleží sem i jížní čast Sahary a rozsáhlé prostory savan. Jížní Afrika pak tvoří země s rozdílnými přírodními i sociálními poměry od Angoly, Zambie a Mosambiku až po Jihoafrickou republiku, která jako ekonomicky nejsilnější mocnost na jihu Afriky se v celé této oblasti snaží uplatnit svůj vliv. Řadíme sem i ostrov Madagaskar a další ostrovy a souostroví Indického oceánu v jeho širokém okolí.
