Hallen a Sodipo
upozorňují na „určitý psychofyzický dualismus v některých výkladech vztahů mezi inú a tělem (ára)" („a kind of psycho-physical dualism in some of the explanations of the relations between the inú and the body (a/a)")202, který navzájem propojuje tělesné orgány a psychologické schopnosti: inúa ikůn („břicho"), opolg ve smyslu „intelekt" a „mozek", ěmí a ějě („krev") a okán ve významu „mysl" a „srdce". Zvažují oddělování významů slov podle jejich kontextu, ale na záldadě příkladu použití slov ve výkladu onísěgůn konstatují, že „výrok spojuje fyzické a 'psychologické' dohromady takovým způsobem, že se zdá, že nejsou tak odlišné, jak by kontextualistická interpretace zastávala"
Je to, jako bychom se mohli dívat (odkazovat) na tentýž fenomén z dvou odlišných oken nebo s dvěma odlišnými slovníky. Jedno„oken" a „pokoje" jsou zde v souvislosti s charakteristikou inú jako „domu" jedním onísěgůn.
okno klade důraz na fyzický rozměr (možná s důležitým rozvětvením s ohledem na herbální medicínu nebo jako její důsledek), zatímco druhé klade důraz na rozměr 'psychologický' (hovoří se o téže zkušenosti v netělesných, jak funkčních tak 'niterných', 'mentálních' pojmech). Avšak obě okna nebo oba slovníky jsou v témže 'pokoji' či jazyce, byť na jiných zdech, a jsou proto oba legitimními perspektivami, a tudíž se prolínají také v diskuzích onísěgůn.

<< Home