Tai
M:Mezi řekami Cavally a Sassandra jižně od Manu.
Z:1982
V:Důležitý pozůstatek deštného lesa západní Afriky a domov ohrožených druhů,např. hrošíka liberijského.
F&F:Stále zelený deštný les asi se 150 endemickými druhy rostlin (druhy parožnatky, druh kapradiny Asplenium afrikanum a kapradina Nephrolepis biserrata, ebenový strom, popínavé palmy);výskyt 47 z 54 druhů savců vyskytujících se v quinejském deštném lese včetně pěti ohrožených druhů (kočkodan mona a diana,velký kočkodan bělonosý, asi 2800 šimpanzů, luskoun obrovský, štětkoun, africký kančil vodní, antilopa trpasličí, chocholatka Jentínkova a žlutohřbetá,zelená opice bezpalcová);230 druhů ptactva (perlička červenohlavá)
Serengeti
M:Severovýchod Tanzanie,západně od Great Rift Valley,pohraniční oblast s Keňou
Z:1981
V:Největší stavy divoké zvěře v Africe a poslední nerušené „velké stěhování“ obrovských stád
F&F:Více než 1mil. pakoňů bělobradých,asi 100000 zeber,asi 7000 žiraf masajských, až 150 000 gazel Thomsonových,více než 1000 slonů afrických,až 3000 lvů,7 druhů promyk, leopardi, gepardi, hyeny skvrnité, šakali zlatí, servali a cibetky;přes 300 druhů ptáků (zorav paví,perlička chocholatá a linduška se žlutým hrdlem
park ochrany ptactva Jouj
M:Delta řeky Senegalu,kraj Fleuve,severně od Ross-Bethio a Saint-Louis
Z:1981
V:Mezinárodně významný životní prostor vodních a brodivých ptáků ponorné řek Jouj.Jedno z nejdůležitějších zimovišť evropských a severoamerických kachen.
F&F:17 společenství kapradin,lekníny,orobinec,tamaryšky,akácie,místo přeletu či odpočinku pro 3 mil. Tážných ptáků(lžičák,čírka modrá,břehuše,ostralka);životní prostor 1,5 mil. ptáků(jespák bojovný,pelikán růžový,volavky kořenovníkové,vodouš bahenní,zorav paví); líhniště 5000 plameňáků růžových 4500 kachen vdov.
Nikolo-Koba
M:Jihovýchod Senegalu v oblasti řek Gambie,Senegal-Oriental a Casamance.Největší souvislá chráněná oblast v západní Africe.
Z:1981
V:Přechodové oblasti mezi suchou savanou a galeriovými lesy
F&F:Převážně súdánsko-guinejská lesní savana,u řek galeriové lesy,1500 druhů rostlin(až 50m vysoký kapok,40m vysoká khaya,datlové palmy,křoviny bambusů),80 druhů savců (200slonů, 800hrochů, 150šimpanzů, kočkodan červený, gueréza, antilopa losí, daman kapský, ženetka obecná, lvi, leopardi, gambijské veverky sluneční); jediný senegalský životní prostor žiraf; 330 druhů ptactva (zoborožci, snovači, ptáci zubatí)
Fires in Central Africa
region: Af
Democratic Republic of the Congo Angola Zambia
sat: Aqua
projection: Plate Carree
projection center lon: +19.9000
projection center lat: -10.0000
image center lon: +19.9
image center lat: -10
UL lon: +11.7763
UL lat: -3.7063
UR lon: +28.0259
UR lat: -3.7063
LR lon: +28.0259
LR lat: -16.2968
LL lon: +11.7763
LL lat: -16.2968
UL easting (km): -899.8750
UL northing (km): -412.1250
x scale factor: +0.9961946980917455
ellipsoid: WGS84
Contact: Jeff Schmaltz
L2 granules: A051381220
Nesourodou oblast východní Afriky
vytvářejí země v prostoru horního a středního nilského povodí, Etiopie, Somálského poloostrova i jezerních plošin a příkopových propadlin Keni, Ugandy a Tanzanie. Její severní část je obydlena hamitsko-semitskými národy, na jihu žijí převážně černoši.
Největší množství zemí od Senegalu, Gambie, Guineje, Mali až po Čad, Nigérii a Zair v Konžské pánvi zahrnujeme do oblasti západní a střední Afriky. Většina z nich se rozkládá v tropickém vlhkém území při pobřeží Guinejského zálivu, ale náleží sem i jižní část Sahary a rozsáhlé prostory savan.
Jižní Afriku pak tvoří země s rozdílnými přírodními i sociálními poměry od Angoly, Zambie a Mosambiku až po Jihoafrickou republiku, která jako ekonomicky nejsilnější mocnost na jihu Afriky se v celé této oblasti snaží uplatnit svůj vliv. Řadíme sem i ostrov Madagaskar a další ostrovy a souostroví Indického oceánu v jeho širokém okolí.
Oblastní rozdělení
Regionální rozdělení Afriky je dosud silně poznamenáno koloniálními poměry, které dosud přetrvávají i v jejím politickogeografickém rozčelenění. Hranice států ve velké většině nejsou vedeny v souladu s přírodními ani národnostními či hospodářskými poměry. Územně politická roztříštěnost je v Africe větší než v kterémkoli jiném světadílu a snahy o vytvoření větších národních či silnějších ekonomických celků se zatím nesetkaly s úspěchem. Při vymezování geografických oblastí se proto mohou uplatnit různé názory.
Do severní Afriky počítáme většinu arabských zemí od Maroka a Mauretánie až po Egypt, který zasahuje Sinajským poloostrovem už do Asie. V nevelké vzdálenosti za obydlenými pobřežními a horskými kraji s větším množstvím srážek se šíří saharská poušť, oživená jen údolím Nilu a odlehlými oázami. Území většiny severoafrických států je proto velmi rozsáhlé, ale v průměru jen málo osídlené.
Průměrnou hustotou obyvatel je Afrika jen slabě zalidněným světadílem. Vyprahlé pouště, vysoké hory, odlehlé pralesy a kraje zamořené zhoubnými nemocemi jsou skoro neobydleny, nebo mají obyvatelstva jen velmi málo. Část Afričanů nežije dosud také plně usazeným životem. Daleko nejhustěji je zalidněno uměle zavlažované údolí Nilu a nilská delta, kde bydlí i více než 1.000 lidí na km2. Silně osídlena je rovněž jezerní oblast mezi jezery Viktoria a Tanganika, některé části jižní Afriky a pobřeží Guinejského zálivu. Také přímořské části atlaských zemí i některé oázy v pouštích mohou vykázat větší hustotu zalidnění.
Převažujícím zaměstnáním většiny Afričanů je zemědělská výroba, lov a rybolov. Proto žijí skoro ze tří čtvrtin ve venkovských osadách a vesnicích, někdy ovšem velmi rozsáhlých. Městského obyvatelstva je sotva 26%, avšak města, především velká, za poslední léta rychle vzrůstají, protože krize venkovského způsobu života láká mnoho lidé do měst v naději, že naleznou snazší živobytí. V různých částech kontinentu se rozrostla i miliónová velkoměsta, mezi nimiž vyniká desetimiliónová Káhira jako středisko arabského světa. Největšího stupně urbanizace bylo dosaženo v Jihoafrické republice, kde žije ve městech už více než polovina všech obyvatel.
Pygmejové,
žijící v pralesích Konžské pánve, Kamerunu a jinde, jsou pozůstatkem staršího obyvatelstva centrální Afriky. Jsou nižšího vzrůstu a živí se dosud zčásti primitivním lovem zvěře a sběrem lesních plodin. Zbytky starobylých afrických národů se nacházejí hlavně v jižní Africe, kde žijí v obtížných podmínkách primitivních zemědělců. Také Malgašové obývající ostrov Madagaskar se odlišují od lidu černé Afriky antropologicky i jazykově. Jejich kultura je převážně malajského původu.
Počet přistěhovalců evropského původu je malý a celkově nepřesahuje ani 3%. Po odchodu mnoha Evropanů ze zemí severní Afriky jich většina žije na jihu, především v Jihoafrické republice, kde tvoří vládnoucí vrstvu. V tropických oblastech je bělochů nepatrně a zpravidla tam nezůstávají trvale. Do některých zemí při pobřeží Indického oceánu přišli i přistěhovalci z Asie, zvláště Indové.
V severní Africe,
v oblasti saharských pouští v Etiopii a na Somálském poloostrově převládly hamitsko-semitské národy, které dnes tvoří asi třetinu obyvatel kontinentu. Berberské národy, které obývaly ještě za časů římského impéria severní Afriku, byly později zatlačeny do hor a pouští arabskými přistěhovalci, kteří od sedmého století obsazovali úrodnější kraje. vlivem nového náboženství islámu se arabská kultura poměrně rychle šířila po celé severní a východní Africe a pronikla i jižně od Sahary.
Rovníková a jižní Afrika je od nepaměti osídlena převážně obyvatelstvem černé pleti, které má mezi sebou mnoho kmenových, národnostních, etnických i tradičních rozdílů. Přesto je možno černé obyvatele světadílu rozdělit na dvě základní nejvýznamnější skupiny: národy súdánské a národy Bantu. Vyšší a zpravidla o něco světlejší Súdánci obývají oblasti na jih od Sahary, zvláště západní Afriku. Mnozí z nich přijali za své náboženství islám. Bantuské národy jsou zpravidla poněkud menšího vzrůstu a mají tmavší pleť. Většina černošského obyvatelstva se živí primitivním obděláváním polí a chovem dobytka, méně lovem a rybolovem.
