Afrika
V plošinaté části Afriky je daleko nejrozlehlejší pustinná oblast Saharsko-súdánské tabule, která zahrnuje všechny typy pouští. Vynikají mezi nimi poušť Sahara, téměř 9 mil. km2 rozlehlá, s typickými tvary pouštního větrání. Uprostřed ní vystupují vysoká pohoří Ahaggar (3 005 m) a Tibesti (Emi Koussi 3 415 m). Na odkrytých saharských horninách se tvoří skalní pouště (hamady), na štěrcích ergy, suchá řečiště jen s občasnými toky po vzácných deštích vádí. Nejsušší je Libyjská poušť, kde se vádí nevyvinuly ani ve vlhčím pleistocénu. Na jih od Čadské pánve se rozkládá ještě rozsáhlejší deprese Koňské pánve na více než 3 mil. km2. Rozlehlá pánev Kalahari se rozkládá na jih od plošiny Lunda-Katanga. Hřebeny Kapských hor (2 326 m) vyplňují nejjižnější část kontinentu. Oblast východoafrických vysočin je geomorfologicky nejpestřejší. Původní náhorní plošina budovaná krystalickými horninami, zvláště žulami, je hluboce tektonicky rozrušena zejména složitou soustavou příkopových propadlin. Ty vznikly od mladších třetihor a byly doprovázeny četnými sopečnými výbuchy a výlety. Západní systém vyplněný zčásti jezery Malawi, Tanganika a dalšími přečnívají sopečné masivy Virunga a Ruwenzori s malými vrcholovými ledovci na rovníku. Střední systém příkopových propadlin pokračuje od Assalské prolákliny a Etiopského příkopu k jihu, riftovým údolím až k jezeru Malawi. Oba systémy uzavírají významnou Jezerní plošinu s Viktoriiným jezerem,které je největší v Africe. Bohatě tektonicky členěná a v mladších třetihorách přemodelovaná Etiopská vysočina je od ostatních pohoří Somálského poloostrova oddělena Etiopským příkopem.Labels: Afrika

<< Home