Zeme Afriky

posted by sampron @ 10:19 AM

Afrika

Chrámy

Dokladem pevné víry Egypťanů jsou chrámy. Každé z měst mělo svůj chrám zasvěcený nějakému bohovu. Známe jsou chrámy v Pilaku, Amarmě, Abydosu, Ombosu, Koptosu, Dé-Er-Bahri a Abú Simbelu, avšak vynikají mezi nimi chrámové komplexy v Karnaku a Luksoru., které byly vybudovány skoro 2000 let př.n. l.. Přístupovou cestu k chrámu lemovala alej sfing, vlastní vstup tvořila jedna či několik vstupních bran (pylomů), při nichž stály kolosální sochy faraónů a vysoké obelisky. Za hlavní branou bylo nádvoří, přístupné všem věřícím, po něm následovala sloupová síň. Na konci pak bylo vlastní sídlo boha. Celý komplex pak byl obehnán dvojitou zdí.

Labels: Afrika

posted by sampron @ 2:14 AM

Hrobky ve skalách

Hrobky ve skalách

V době nové říše se rozšířilo pohřbívání ve hrobkách vytesaných ve skále v tzv. „Údolí králů a královen“. Zde se nachází zachovaných 62 hrobek.

Umění

Každá hrobka však musela splňovat určitá kritéria. Stěny byly bohatě zdobeny malbami a hieroglyfy popisující život a slavné činy zemřelého. Ačkoliv egyptský umělec viděl perspektivně po celou dobu vývoje egyptského umění zobrazoval lidskou postavu podle závazné normy: Hlavu z profilu, oko a tělo zepředu a nohy opět z profilu.nejčastějším zobrazovaným výjevem bylo beze sporu „vážení duší“ . Jedna z nejkrásnějších fresek se nachází v údolí Králů v hrobce Sennefa, oblastního správce krále Amenofise II.

Krásné sochařské portréty vznikly již v době staré říše. Snad nejslavnějším portrétem je slavná busta královny Nefertiti. Pro Egypťana byla socha stejně živá jako opravdový člověk. Proto muselo být zaznamenáno i jméno a postavení zobrazené osoby. Mezi další slavné sochy patří sochy Sechemkaa, který byl zobrazován v různých pozicích a různými materiály, Písař, faraónů, bohů, sochy ve městech jako jsou Tanis, , Veset, Puto a další. Výjimkou také nebyly sochy ze dřeva avšak dochovalo se jich málo. Dřevěnou sochou je postava Séch el-Beleda, nalezená v Sakkáře. Umělci se podařilo vystihnout podobu zemřelého hlavně díky očím , vykládaným křišťálem a mědí.


Protože velká většina hrobek byla již ve
starověku vyloupena. Nemáme mnoho zdrojů
jak zjistit co vše patřilo do výbavy faraóna.
O to více potěšil nález neporušené hrobky krále Tutanchamóna. V hrobce objevené Hovardem Carterem roku 1922v údolí králů, byly nalezeny masivní zlatě šperky, posmrtná maska,tepaná
ze zlata a vykládaná modrou skelnou pastou
a lapisim lazuli, 2 rakve z poceného dřeva
potažené vrstvou zlaceného sádrovce409
drobných figurek služebnictva a další poklady.

posted by sampron @ 4:48 AM

Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:

Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana).
Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu).

19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu.

Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu.

Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii.

Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak.
Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu.
Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje.

posted by sampron @ 2:58 AM