Velká píseň o Nilu
Odjíždím, víc nevzlykám
Samotě své již zvolna přivykám
Rákosí kýl rozčeří
Dřív než má zem zešeří
Krokodýl spí v písčinách
Přemýšlím o všech římských příčinách
Caesar - bůh bdí ve hvězdách
Jen když spím blíž se mi zdá
Refrén: Snáší pryč pláč a žal
Nil jenž sám Ré nám dal
Deltou dál prudí Nil můj
Římským zlem vláčenou
Pláčem tvář zmáčenou
Sílou svou léčí Nil můj
Synu můj, víc nevzlykám
Všechnu svou lítost i hněv polykám
Jako Nil já plynu dál
Ty jsi syn, jenž bude král
Znovu refrén
Svítá, zšed náhle stín
Vím dál jak žít teď s tím
Jen mnou je chráněn syn můj
Cítím se spálená
Zlým snům však vzdálená
Ránem když vstává Nil můj
Znovu refrén
Afrika
Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana).
Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu).
19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu.
Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu.
Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii.
Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak.
Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu.
Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje.
panovníci Afriky
Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana).
Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu).
19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu.
Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu.
Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii.
Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak.
Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu.
Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje.
Labels: panovníci Afriky
