Oblastní rozdělení:
Regionální rozdělení Afriky je dosud silně poznamenáno koloniálními poměry, které dosud přetrvávají i v jejím politickogeografickém rozčlenění. Hranice statů ve velké většině nejsou vedeny v souladu s přírodními an národnostními či hospodářskými poměry. Do severní Afriky počítáme většinu arabských zemí od Maroka a Mauretánie až po Egypt, který zasahuje Sinajským poloostrovem už do Asie. V nevelké vzdálenosti za obydlenými pobřežními a horskými kraji s větším množstvím srážek se šíří saharská poušť. Území vět šiny severoafrických států je proto velmi rozsáhlé, ale v průměru jen málo osídlené. Nesourodou oblast východní Afriky vytvářejí země v prostoru horního a středního nilského povodí, Etiopie, Somálského poloostrova i jezerních plošin a příkopových propadlin Keni, Ugandy a Tanzanie. Její severní část je obydlena hamitsko-semitskými národy. Největší množství zemí od Senegalu, Gambie, Guineje, Mali až po Čad, Nigérii a Zair v Koňské pánvi zahrnujeme do oblasti západní a střední Afriky. Většina z nich se rozkláda v tropickém vlhkém území při pobřeží Guinelského zálivu, ale náleží sem i jížní čast Sahary a rozsáhlé prostory savan. Jížní Afrika pak tvoří země s rozdílnými přírodními i sociálními poměry od Angoly, Zambie a Mosambiku až po Jihoafrickou republiku, která jako ekonomicky nejsilnější mocnost na jihu Afriky se v celé této oblasti snaží uplatnit svůj vliv. Řadíme sem i ostrov Madagaskar a další ostrovy a souostroví Indického oceánu v jeho širokém okolí.
Labels: Afrika
Vodstvo:
Většina afrických řek je charakteristická nepravidelnými odtokovými poměry i tvary říční sítě. Vodní režim ovlivňují zejména rozdíly mezi srážkovými úhrny tropických oblastí a suchými pouštěmi. Více než třetina Afriky odevzdává své vody atlantskému oceánu. Kongo, druhá na vodu nejbohatší řeka světa s 41 400 m3 / sec. Niger na svém rozsáhlém povodí a 4 160 km dlouhém toku sbírá vody mnohem méně, poněvadž jeho střední tok zasahuje hluboko do suché saharské oblasti. Veletokem pobřeží Indického oceánu je především mocná Zambezi s proslulými Viktoriinými vodopády (až 130 m vysokými) a mohutnými vodními díly
Jediný africký veletok, který odevzdává své vody Středozemnímu moři je Nil. S Kagerou je to druhý nejdelší tok světa
Podnebí:
Při své poloze při rovníku a obou obratnících je Afrika nejteplejším světadílem. Základní klimatické rozdíly jsou podmíněny změnami v poměrech tlaku vzducu nad pevninou a sousedními oceány. Menší vliv mají i horopisné poměry a cirkulace mořských proudů kolem pobřeží. V podstatě můžeme rozlišit čtyři základní klimatické zóny s místními rozdíly zejména v hornatých oblastech. Rovníkové pásmo Koňské pánve a pobřežních oblastí Guinejského zálivu je pravou tropickou zónou s horkým a vlhkým podnebím po celýrok. Druhou základní oblastí je pásmo tropických dešťů monzumového typu s horkým a vlhkým létem, nestejně dlouhým a výrazným obdobímsucha v zimní polovině roku. Rozkládá se po obou stranách rovníkového pásma. Třetí oblastí tropických pasátů se vyznačuje extrémně suchým a horkým podnebím s nedostatečnými srážkami při velkém výparu a nejteplejšími místy kontinentu. Patří sem rozsáhlé území Sahary i vyprahlé pouště Kalahari a Namibie v jížní části světadílu. Posledním pásmem je oblast subtropického podnebí, která zasahuje jen malé území na severu a jihu Afriky.
